Den čtrnáctý (30.7.2022)

Ráno nás probudilo, jemným bubnováním, posledních pár dešťových kapek. Už během snídaně se ale začalo škrábat sluníčko. Celý den se nesl v hodně odpočinkovém tempu.

Ale přeci jen jsme museli dokončit suchozemskou hru a utratit těžce vydělané peníze. A proto před svačinou otevřela své brány MEZINÁRODNÍ ZVÍŘECÍ BURZA. Děti mohly ve družinkách nakupovat a prodávat (překupníkům) svá zvířata, aby tím vylepšili své zvěřince a tudíž i možná finální vystoupení, kterých se už nemůžeme dočkat. Zjistili jsme, že všechny naše děti by se neztratily ani na NewYorské burze. Byly skvělé.

Po svačině jsme vyhlásili celotáborovou schovku v našem hracím lese. Je všemi oblíbená a stejně jako v nejmenovaném filmu, pod heslem: „Koho do večera neuvidíme, ten dostane medaili“ jsme se do toho pustili... NEEEEEE, děláme si samozřejmě legraci... Nicméně děti se schovaly tak skvěle, že jsme jich našli opravdu jen pár. Z pochopitelných důvodů fotoreportáž z této hry nemáme. Po fantastických boloňských těstovinách a dlouhééééém poledňáčku jsme si dali fotbálek na louce, vybíjenou, stavění domečků v lese a opět žonglérský trénink.

Samozřejmě o tom, že se hraje ping-pong od rána do večera ani nemusíme mluvit :-)

U večerního ohně jsme si zazpívali - tentokrát nejen s kytarou, ale díky Zuzce i s houslemi.

DOBROU NOC